Kožní nemoce:Zvířátka mají jen nás, jsou na nás závislá a od naší péče se odvíjí i délka jejich života.

Odkaz: http://www.morcata.cz/cavia-bohemia/kuze.htm#parazite 

Svědění a šupinatění kůže

Řešení:

Medivet šampon - Díky kombinaci obou látek je Medivet účinný v podpůrné terapii plísňových, kvasinkových a sekundárních bakteriálních infekcí kůže s projevy šupinatění a svědění.

Obsahuje dvě účinné látky: ketokonazol a octopirox, které se ve svém účinku doplňují. Obě tyto složky účinkují na přemnoženou kožní mikroflóru. Ketokonazol působí proti přemnožování kvasinek. Octopirox účinkuje jak na kvasinky, tak na bakterie.  např. u atopických pacientů.

ZPŮSOB POUŽITÍ:

• Navlhčete srst zvířete vlažnou vodou 
• Vmasírujte Medivet šampón do kůže a nechte působit 10–15 minut, 
• Poté opláchněte vodou a srst dobře osušte

Koupání provádějte 2× až 3× týdně po dobu 4 – 6 týdnů. Poté používejte preventivně jednou týdně.

SÍROSALICYLOVÝ ŠAMPON - s antibakteriálními přísadami, pro problémy s pokožkou a cizopasníky (vši, svrab), lupy, podrážděním či svěděním pokožky atd. Proti všem těmto problémům působí účinné látky šamponu (Triclosan, kvarterní derivát kyseliny undecylenové, koloidní síra, kyselina salicylová, lopuchový a řepíkový extrakt, Panthenol, čajovníkový a eukalyptový olej.) 

Domácí přírodní repelent (nejen) pro králíčky zdroj: zakrslykralicek.cz 

Pododermatitida 

Onemocnění většinou způsobuje příliš hrubá podestýlka a obezita.

Na spodních částech tlapek se objevuje zesílená, drsná kůže (hyperkeratóza). 

Tyto změny mohou vředovatět a často jsou kontaminovány bakteriemi (Stafylokoky). 

Infekce se může rozšířit na hlubší tkáně a sice na šlachy a kosti s následným vznikem zánětu. 

Toto onemocnění je velmi bolestivé, morčata se nerada pohybují, často poléhávají, naříkají. 

Léčba zahrnuje, jak ošetření lokální - omývání, dezinfekce postižených končetin, používání antibiotických mastí, tak celkové - aplikace antibiotik. 

Současně zvířata přemístit na měkkou podestýlku. 

Prevence spočívá v chovu morčat v čistém a suchém prostředí, na měkké podestýlce a v zabránění obezity.

Zdroj: Cavia Bohemia

POZOR- Pro Arpalit platí omezení - nesmí se použít na gravidní samici, matku a miminka, pokud jsou ještě kojena. Arpalit je neskutečný driák, který bych spíše nedoporučovala k použití, tak následující přípravky jednoznačně doporučím. A jsou tři - Front-line, Advocate nebo Stronghold (spot-on pipety), které jsou ke koupi u veterináře. Front-line ve spreji je k dostání i ve zverimexech. Je možné s nimi ošetřit gravidní samici, matku i kojená miminka. Nanáší se malá kapička (z pipety) za krk morčete přímo na kůži (jen kápneme, nevtíráme), kde se nemůže olizovat. Tyto přípravy jsou šetrnější pro zvířátko, ale také cenově náročnější než Arpalit.

Články o všenkách: 

Nežádaní parazité - všenky

Až vám začne morče zuřivě poskakovat po kleci, vyskakujíce výše než by vám vůbec přišlo možné nebo při svém zuřivém raplu začne pobíhat kolem dokola, narážeje hlavou do napáječky nebo se nestrefí do vchodu domku, zkuste mu zkontrolovat kožíšek. Nemusí totiž jít o „hravost“, „ vybíjení energie“ a podobně, ale o parazity – vši, všenky, červi...Nemocí, které mohou hlodavce napadnout, je samozřejmě více, v tomto článku se ale zaměřím na všenky.

Není snadné si všenek všimnout hned, zpočátku se morče drbe v intervalu „tak normálně, jak se na morče sluší a patří“. Také zraková prohlídka nemusí být úspěšná, zvlášť když člověk nic takového nehledá a jen mazlíčka hladí. Když se ovšem začne rapidně měnit i chování morčete, začíná to už bít na poplach.

Jak se všenky podepíší na morčeti

Takový tvoreček pak může začít chorobně jíst, aby se rozptýlilo od kousání parazitů (nebo naopak přestat přijímat potravu), ublížit si při zoufalých pokusech vyklepat ty škůdce ven, při mazlení je neklidné, kouše do věcí, nevydrží na místě...V pozdějších fázích může dojít k vypadávání chlupů nebo hůře – morče samo si je začne vytrhávat. Jednotlivé chlupy jsou jakoby polámané, bez lesku, v srsti je mnoho lupů, na kůži pak stroupky...Zkrátka nejedná se o nic příjemného.

Kontrola pohledem

Když si pak vezmete takového tvora „na paškál“, nejlépe přímo pod světlo lampy (pro krátkozraké navíc s lupou), můžete zmiňované parazity vidět. Samotné všenky jsou asi 1-2mm dlouhé bílé, šedavé či žlutavé „tyčinky“, které rejdí v kožíšku. Nejraději se drží za oušky nebo v rozítkách, ale později jsou k nalezení kdekoli. Na rozdíl od vší se neživí krví, ale suchými šupinkami kůže. Hnidy vypadají jako hnědé, šedé či černé tečky nalepené na chlupech. Jejich umístění je zprvu hlavně kolem zadečku, s nárůstem počtu se plocha zasažená hnidy zvětšuje. Ovšem má to jeden háček - na černém morčeti se těžko hledají hnidy, na bílém zase všenky, proto je asi nejlepší mít morče strakaté, abyste nebyli ochuzeni o pohled ani na jedno, ani na druhé...:)

Neodkládat návštěvu veteriny

V případě „to je jasné, jsou to všenky“ i za předpokladu „něco tam má, budou to asi nějací parazité“, se alespoň dle mého názoru stejně vyplatí zajít na veterinární kliniku a nespoléhat na svůj úsudek. Může se stát, že půjde o něco jiného – například červi, plísně, svrab a tak dále, což už je onemocnění většího kalibru...Většina šampónů pro morčata má kombinovaný účinek na vši i všenky dohromady, ale je záhodno vědět, co léčíte, už i ve vašem zájmu. Vši jsou přenosné na člověka zatímco všenky nikoli! Všenky se také nemohou dostat na jiné druhy zvířat (psi, kočky atd.), zato mezi sebou si je morčata předávají s radostí. Není vůbec zvláštností, když si něco takového domů přivlečete už ze zverimexu. Pokud navíc máte pouze jedno morče, které nepřichází do styku s jinými, je původ nemoci téměř prokazatelně právě na vině zverimexu. Je možné nakazit morče senem, ve kterém se nějací parazité usídlili, ale nebývá to moc časté. Už jen pro dobrý pocit je však lepší zbytek sena vyhodit a pořídit nové, lze-li to, tak i od jiného dodavatele. (Platí i o hoblinách na podestýlku – pokud vyvstane jakékoli podezření.)

Na veterinární klinice vám rádi řeknou, co vašemu morčeti skutečně je (možná vám i dané „mrchy“ ukáží pod mikroskopem) a doporučí tu léčbu, s kterou mají největší zkušenost a úspěch. Na řadě klinik tak například zcela zavrhují tolik propagované šampóny jako „moc toxické“ / „zbytečné dryáky“ a tak podobně. Něco na tom bude. Při šampónování mazlíčka je potřeba rozetřít pěnu do všech zákoutí kožíšku včetně bříška a tlapek, ale nesmí se dostat do očí, úst a uší. Kúra se musí opakovat a ne všechna morčata mají koupání ráda. Pokud se šampón dobře nevymyje, hrozí nebezpečí, že se bude morče drbat a kousat a dostane se mu tak stopové množství přípravku do trávicí soustavy.

Řešením může být také injekce

Proto lze využít metodu vakcinace – tedy podkožní injekce. Ani to není pro mazlíčka vůbec příjemné (nejhorší je asi okamžik, kdy je třeba povytáhnout kůži natolik, aby se dala vpravit účinná látka. Většinou totiž není možné uskutečnit vpich do svalu, který probíhá poklidnější cestou). I tato procedura se musí minimálně jednou zopakovat – v intervalu 10-14 dní (jedna dávka stojí okolo 70-80Kč, ale záleží samozřejmě na dané ordinaci). Látka je zamířena výhradně na všenky, nemá postranní ani nežádoucí účinky (až na stres při aplikaci...), ale neporadí si s hnidy. Proto je nutné opakovat proces, aby byla zneškodněna i „druhá generace“ parazitů, která se mezitím probrala k životu.

Opatrnost se vyplácí

Po každém zákroku – ať už šampónem, pudrem nebo injekcí - je třeba vyměnit morčeti podestýlku, v ideální verzi i vydesinfikovat klec (v tom případě morče na dobu vyčichání desinfekce přenést do jiné místnosti) a pokud má dům z kartonu, raději vyměnit i ten. Deky a jiné tkaniny, v kterých jste morče přenášeli nebo hladili vyprat a nedávat morče po dobu „boje“ na látkou potažené sedací soupravy nebo koberce, na kterých si předtím hovělo.

Každé zanedbání výše vypsaného je sice pohodlnější cestou, ale morčátku tím nepřilepšíte a svojí peněžence také ne. Šampóny je třeba opakovat do zblbnutí, než budou všenky stoprocentně pryč, injekce se dávají nejméně 2x, spíše 3x. Pakliže mise nedopadla úspěšně, nastolí se nový očkovací proces o 2-3 dávkách a to je trochu moc i na dospělého člověka, natož na tak malého hlodavce...

Pokud jste se se všenkami nesetkali, přeji vám, aby se tak ani nestalo, a pokud s nimi právě bojujete, přeji mnoho úspěchů!

Foto galerie

Článek o všenkách

"Všenky? to neřeším"

Všichni s touto odpovědí by jistě potěšili imaginárního morčáka s všenkami s rodokmenem, který je nešťastný z jejich likvidace, když si je importuje a šlechtí (viz článek v rubrice Funny).

Nyní již vážně. Všenky problémem jsou a ten, kdo k němu přistupuje s laxností, by zasloužil na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je, když vám v kožíšku (resp. ve vlasech) pobíhají čiperná zvířátka.

Snad každý majitel morčátka se s těmito malinkými kožními parazity setkal, přinesl si je s novým mazlíčkem (balení více v jednom), z výstavy, registrace či z krytí, možností je celá řada. Ti zodpovědní se s nimi poprali a ví, že zbavit se všenek, chce opravdu nemalé úsilí a také nemalé finanční prostředky. Těm nezodpovědným je to jedno, protože na všenky se neumírá, neohrožují „výrobu mláďat“ a nejsou přenosné na lidi. Dokonce vznikala petice k povolení vystavování morčat se všenkami, naštěstí se nenašlo moc příznivců, kteří by ji podpořili. Stále existují majitelé morčat, kterým záleží na zdraví a spokojenosti jejich svěřenců. A ti ostatní ať si raději pořídí morčátka plyšová, v poslední době je jich v hračkářství dost.

Všenka pod mikroskopem (mrtvá všenka - chovatelka s mikroskopem nenašla doma živý exemplář :o))

Hnidy nalepené na chlupech - typický příznak přítomnosti všenek

Všenky se řadí do řádu Mallophaga, v anglických textech se označují jako biting nebo running lice. Častěji se můžeme setkat s Gliricola porcelli (1 – 1,5 mm), méně potom s Gyropus ovalis (1 – 1,2 mm), velmi vzácně s Trimenopon hispidum. Na morčeti je nalezneme buď jako rychle se pohybující šedobílé jedince nebo ve formě vajíček (hnid) nalepených na chlupech. Dospělci a nymfy (jsou stejné, jen mnohem menší) jsou bezkřídlé, mají zploštělé tělo se širokou hlavou a s končetinami opatřenými mohutnými drápky, které jim umožňují rychlý pohyb v srsti. Díky nim se všenky velmi špatně mechanicky odstraňují z chlupu (někdy ani kartáč nepomůže). Živí se kožními šupinami a sekrety kožních žláz, napomáhá jim v tom enzym keratinkináza, která štěpí, jak již její název říká, kožní keratin. Samičky za svůj život vyprodukují 200 – 300 vajíček, lepí je pomocí sekretu speciálních žláz na jednotlivé chlupy. Měří okolo 0,5 mm a jsou opatřena víčkem. Zpočátku mají bělavou barvu, později tmavnou. Další vývoj probíhá jako proměna nedokonalá, tzn. že se z vajíček vylíhnou larvy a nymfy již podobné dospělcům. Celkový vývoj trvá 2 – 3 týdny.

Všenky jsou druhově specifické, tzn. že k mezidruhovému přenosu (na člověka, psa či kočku) nedochází. Za to z morčete na morče velmi snadno. V prostředí přežívají velmi krátce, 1 – 2 dny, díky tomu nebývá seno, podestýlka (samozřejmě jestliže se zde krátce předtím neprohánělo morče s parazity) zdrojem nákazy. Pachatelem bývají samotná morčata při přímém kontaktu, nebo nepřímo přes hřebeny, kartáče, ruce či oblečení osob, které přišly bezprostředně do kontaktu s postiženým zvířetem (takže také posuzovací podložka na výstave po morčeti nezodpovědného vystavovatele atd.).

Nejčastěji bývají postižena zvířata oslabená nebo mladá, ale ani morčata v plné kondici nemusí být při silné invazi ušetřena. Rychlý pohyb a „okusování“ povrchových vrstev kůže způsobuje svědivost, která vede k drobným oděrkám díky drbání a otírání. Tyto ranky se snadno infikují a vzniká zánět kůže (narušení ochranné funkce kůže může vést k rozvoji plísní či svrabu). Nejdůležitější známkou přítomnosti všenek je nález hnid na chlupech. Nejlépe se hledají na zadní části těla nebo v rozetách po odhrnutí srsti, samozřejmě se mohou rozšířit na celé morče. Živé všenky vídáme při větším napadení, jsou velmi rychlé a po rozhrnutí srsti se snaží co nejrychleji ukrýt, proto je nemusíme vždy spatřit. Velmi dobře jsou hnidy či dospělci viditelní na černé, bílé, krémové barvě, obtížně potom na aguti, některých argente či oranžové, béžové.

Na trhu je mnoho přípravků, v různých formách (spray, spot on, pudr), které můžeme na všenky použít. Dávkování by měl vždy určit veterinární lékař.

• Selamectin (STRONGHOLD) – výborný přípravek, který se aplikuje přímo na kůži (neměla by být vlhká) za krkem. Účinnost je 1 měsíc, lze ho použít i pro březí a kojící samice nebo mláďata nad 6 týdnů. Jeho největší nevýhodou je vysoká pořizovací cena.
• Imidacloprid + Permethrin (ADVANTIX) – opět spot on s účinností 1 měsíc
• Metrifonát (ARPALIT) – neměl by se používat u kojících a u mláďat do 4 týdnů
• Permethrin (DIFFUSIL V – MR, BIOKILL) – opět by se neměl používat na březí, mláďata do 4 týdnů. Lze je použít na ošetření prostředí (klece, boxy)
• Propoxur (BOLFO spray, pudr) – nutnost opakování ošetření po 2 – 3 týdnech.
• Fipronil (FRONTLINE spray, spot on) – nedoporučuje se koupání 48 hodin před a po ošetření, účinná látka se šíří v kožním mazu, který koupáním v šamponu odstraníme a přípravek ztrácí účinnost. U spraye je nutné dbát na správné dávkování (u 100ml je 6 stisků – 3ml/kg, u 250ml jsou 2 stisky/kg) a aplikaci. U dlouhosrstých se používá 2x větší množství. Stříká se ze vzdálenosti 10 – 20cm za současného použití kartáče, hřebenu. Srst musí být navlhčena, co nejrovnoměrněji. Okolo očí a na hlavě použijeme vatičku nebo rukavice a přípravek vetřeme do srsti, aby se dostal ke kůži. Ošetření je nutné po 2 – 3 týdnech zopakovat (kvůli vývojovému cyklu parazitů).

Nesmíme zapomenout, že pouze jednorázové přeléčení zvířete nestačí. Velmi důležitou součástí likvidace všenek je mechanické odstranění hnid! Kromě toho je nutné vystříkat klece či boxy antiparazitárními přípravky (Diffusil V-MR, Biokill, Jacutin apod.). A nakonec nesmíme opomenout ošetřit VŠECHNA zvířata v chovu! Ošetření je nezbytné opakovat podle zvoleného přípravku v intervalu 2 – 4 týdnů, aby se zlikvidovala mladší a vylíhlá stadia všenek, která jsou vůči přípravkům mnohem odolnější než dospělci.

Byla bych ráda, kdyby tento článek přispěl k menší osvětě a všenky se v chovech staly vymírajícím druhem.