POZOR u březí a kojící samice a miminek počkat až 4 týdny po porodu a použít spot-on STRONGHOLD30mg1 kapičku za krk (0,1ml)
PLÍSNĚ - nejčastěji začíná na nose, okolo uší, očí i na pacinkách jako kruhová změna na kůži spojená s vypadáváním srsti, převážně nesvědivá, později rozšiřující se na trup a končetiny.
* Objevuje se především u mladých nebo stresovaných jedinců (časté transporty, březosti, poporodní období, onemocnění, aj.), u dlouhosrstých častěji (bývají skrytými přenašeči).
POZNÁMKA: Plíseň jde většinou ruku v ruce se svrabem. Některé plísně jsou přenosné na člověka, proto je potřeba naprostá hygiena a desinfekce!
Důležitá je dezinfekce klece a veškerého vybavení chlorovými přípravky (Savo), růžovým roztokem hypermanganu.
Svědění a šupinatění kůže
Řešení:
Medivet šampon - Díky kombinaci obou látek je Medivet účinný v podpůrné terapii plísňových, kvasinkových a sekundárních bakteriálních infekcí kůže s projevy šupinatění a svědění.
Obsahuje dvě účinné látky: ketokonazol a octopirox, které se ve svém účinku doplňují. Obě tyto složky účinkují na přemnoženou kožní mikroflóru. Ketokonazol působí proti přemnožování kvasinek. Octopirox účinkuje jak na kvasinky, tak na bakterie. např. u atopických pacientů.
ZPŮSOB POUŽITÍ:
Koupání provádějte 2× až 3× týdně po dobu 4 – 6 týdnů. Poté používejte preventivně jednou týdně.
SÍROSALICYLOVÝ ŠAMPON - s antibakteriálními přísadami, pro problémy s pokožkou a cizopasníky (vši, svrab), lupy, podrážděním či svěděním pokožky atd. Proti všem těmto problémům působí účinné látky šamponu (Triclosan, kvarterní derivát kyseliny undecylenové, koloidní síra, kyselina salicylová, lopuchový a řepíkový extrakt, Panthenol, čajovníkový a eukalyptový olej.)
VŠENKY - žlutobílí, 1-2 mm velcí parazité, velmi čile se pohybující v srsti, živí se šupinkami kůže, nejsou přenosní na člověka ani další domácí zvířata (pes, kočka, ptáci). Morče znervózňují svým pohybem a vyvolávají úpornou svědivost, která může časem vést k sebepoškozování s následnou bakteriální infekcí.* Nejčastěji okolo uší, na zadečku a v rozetách, srst je suchá, olámaná, později prořídlá, se stroupky a zvýšenou tvorbou kožních šupinek.
Řešení:
POZOR u březí a kojící samice a miminek počkat až 4 týdny po porodu.
Důležité:
Léčba není drahá, che to ale řešit okamžitě, pro morče je to šíleně nepříjemné
svědění, až nakonec dostává záchvaty a křeče!
Já používám jen BioKill na prostředí i na morčata a ocet na desinfekci ubikací.
Poznámka:
Dělá se i na zvířata, ale kvůli nákladné legislativě se jeden čas nevyráběl.BioKill na prostředí můžete stříkat i na morčátka i přesto, že je na obale psáno na prostředí, nemusíte se bát. S mojí veterinářkou jsme kdysi zkoumali složení a je úplně stejné, jen tam je normální voda a v tom na zvířata byla destilovaná... tak že to je úplně to samé.
permethrin má nízkou toxicitu pro savce, špatně se vstřebává kůží a v těle je rychle inaktivován. Kožní reakce nejsou obvyklé. Toxické pro kočky, ryby, plazy a včely. (k dostání na veterině a v některé drogerii)Účinná látka
Vši a všenky jsou přísně hostitelsky specifické, to znamená, že tito cizopasníci umí žít jen na jednom jediném živočišném druhu. Od morčete se všenkami nemůže nakazit žádné jiné zvíře, ani králík, ani pes. Nic nehrozí ani člověku. A podobně morče nezíská parazity od kočky a nehrozí mu ani zamoření vší dětskou.
(zdroj: MVDr.Ježková)
Pro Arpalit platí omezení - nesmí se použít na gravidní samici, matku a miminka, pokud jsou ještě kojena. Arpalit je neskutečný driák, který bych spíše nedoporučovala k použití, tak následující přípravky jednoznačně doporučím. A jsou tři - Front-line, Advocate nebo Stronghold (spot-on pipety), které jsou ke koupi u veterináře. Front-line ve spreji je k dostání i ve zverimexech. Je možné s nimi ošetřit gravidní samici, matku i kojená miminka. Nanáší se malá kapička (z pipety) za krk morčete přímo na kůži (jen kápneme, nevtíráme), kde se nemůže olizovat. Tyto přípravy jsou šetrnější pro zvířátko, ale také cenově náročnější než Arpalit.
Zdroj: http://www.odjaji.wz.cz
Preventivní repelentní ochrana proti napadení vnějších parazitů (blechy, klíšťata, roztoči
a komáři).
Domácí přírodní repelent (nejen) pro králíčky zdroj: zakrslykralicek.cz
Pododermatitida
Onemocnění většinou způsobuje příliš hrubá podestýlka a obezita.
Na spodních částech tlapek se objevuje zesílená, drsná kůže (hyperkeratóza).
Tyto změny mohou vředovatět a často jsou kontaminovány bakteriemi (Stafylokoky).
Infekce se může rozšířit na hlubší tkáně a sice na šlachy a kosti s následným vznikem zánětu.
Toto onemocnění je velmi bolestivé, morčata se nerada pohybují, často poléhávají, naříkají.
Léčba zahrnuje, jak ošetření lokální - omývání, dezinfekce postižených končetin, používání antibiotických mastí, tak celkové - aplikace antibiotik.
Současně zvířata přemístit na měkkou podestýlku.
Prevence spočívá v chovu morčat v čistém a suchém prostředí, na měkké podestýlce a v zabránění obezity.
Článek o pododermatitidě - zde
Články o všenkách:
Nežádaní parazité - všenky
Až vám začne morče zuřivě poskakovat po kleci, vyskakujíce výše než by vám vůbec přišlo možné nebo při svém zuřivém raplu začne pobíhat kolem dokola, narážeje hlavou do napáječky nebo se nestrefí do vchodu domku, zkuste mu zkontrolovat kožíšek. Nemusí totiž jít o „hravost“, „ vybíjení energie“ a podobně, ale o parazity – vši, všenky, červi...Nemocí, které mohou hlodavce napadnout, je samozřejmě více, v tomto článku se ale zaměřím na všenky.
Není snadné si všenek všimnout hned, zpočátku se morče drbe v intervalu „tak normálně, jak se na morče sluší a patří“. Také zraková prohlídka nemusí být úspěšná, zvlášť když člověk nic takového nehledá a jen mazlíčka hladí. Když se ovšem začne rapidně měnit i chování morčete, začíná to už bít na poplach.
Takový tvoreček pak může začít chorobně jíst, aby se rozptýlilo od kousání parazitů (nebo naopak přestat přijímat potravu), ublížit si při zoufalých pokusech vyklepat ty škůdce ven, při mazlení je neklidné, kouše do věcí, nevydrží na místě...V pozdějších fázích může dojít k vypadávání chlupů nebo hůře – morče samo si je začne vytrhávat. Jednotlivé chlupy jsou jakoby polámané, bez lesku, v srsti je mnoho lupů, na kůži pak stroupky...Zkrátka nejedná se o nic příjemného.
Když si pak vezmete takového tvora „na paškál“, nejlépe přímo pod světlo lampy (pro krátkozraké navíc s lupou), můžete zmiňované parazity vidět. Samotné všenky jsou asi 1-2mm dlouhé bílé, šedavé či žlutavé „tyčinky“, které rejdí v kožíšku. Nejraději se drží za oušky nebo v rozítkách, ale později jsou k nalezení kdekoli. Na rozdíl od vší se neživí krví, ale suchými šupinkami kůže. Hnidy vypadají jako hnědé, šedé či černé tečky nalepené na chlupech. Jejich umístění je zprvu hlavně kolem zadečku, s nárůstem počtu se plocha zasažená hnidy zvětšuje. Ovšem má to jeden háček - na černém morčeti se těžko hledají hnidy, na bílém zase všenky, proto je asi nejlepší mít morče strakaté, abyste nebyli ochuzeni o pohled ani na jedno, ani na druhé...:)
V případě „to je jasné, jsou to všenky“ i za předpokladu „něco tam má, budou to asi nějací parazité“, se alespoň dle mého názoru stejně vyplatí zajít na veterinární kliniku a nespoléhat na svůj úsudek. Může se stát, že půjde o něco jiného – například červi, plísně, svrab a tak dále, což už je onemocnění většího kalibru...Většina šampónů pro morčata má kombinovaný účinek na vši i všenky dohromady, ale je záhodno vědět, co léčíte, už i ve vašem zájmu. Vši jsou přenosné na člověka zatímco všenky nikoli! Všenky se také nemohou dostat na jiné druhy zvířat (psi, kočky atd.), zato mezi sebou si je morčata předávají s radostí. Není vůbec zvláštností, když si něco takového domů přivlečete už ze zverimexu. Pokud navíc máte pouze jedno morče, které nepřichází do styku s jinými, je původ nemoci téměř prokazatelně právě na vině zverimexu. Je možné nakazit morče senem, ve kterém se nějací parazité usídlili, ale nebývá to moc časté. Už jen pro dobrý pocit je však lepší zbytek sena vyhodit a pořídit nové, lze-li to, tak i od jiného dodavatele. (Platí i o hoblinách na podestýlku – pokud vyvstane jakékoli podezření.)
Na veterinární klinice vám rádi řeknou, co vašemu morčeti skutečně je (možná vám i dané „mrchy“ ukáží pod mikroskopem) a doporučí tu léčbu, s kterou mají největší zkušenost a úspěch. Na řadě klinik tak například zcela zavrhují tolik propagované šampóny jako „moc toxické“ / „zbytečné dryáky“ a tak podobně. Něco na tom bude. Při šampónování mazlíčka je potřeba rozetřít pěnu do všech zákoutí kožíšku včetně bříška a tlapek, ale nesmí se dostat do očí, úst a uší. Kúra se musí opakovat a ne všechna morčata mají koupání ráda. Pokud se šampón dobře nevymyje, hrozí nebezpečí, že se bude morče drbat a kousat a dostane se mu tak stopové množství přípravku do trávicí soustavy.
Proto lze využít metodu vakcinace – tedy podkožní injekce. Ani to není pro mazlíčka vůbec příjemné (nejhorší je asi okamžik, kdy je třeba povytáhnout kůži natolik, aby se dala vpravit účinná látka. Většinou totiž není možné uskutečnit vpich do svalu, který probíhá poklidnější cestou). I tato procedura se musí minimálně jednou zopakovat – v intervalu 10-14 dní (jedna dávka stojí okolo 70-80Kč, ale záleží samozřejmě na dané ordinaci). Látka je zamířena výhradně na všenky, nemá postranní ani nežádoucí účinky (až na stres při aplikaci...), ale neporadí si s hnidy. Proto je nutné opakovat proces, aby byla zneškodněna i „druhá generace“ parazitů, která se mezitím probrala k životu.
Po každém zákroku – ať už šampónem, pudrem nebo injekcí - je třeba vyměnit morčeti podestýlku, v ideální verzi i vydesinfikovat klec (v tom případě morče na dobu vyčichání desinfekce přenést do jiné místnosti) a pokud má dům z kartonu, raději vyměnit i ten. Deky a jiné tkaniny, v kterých jste morče přenášeli nebo hladili vyprat a nedávat morče po dobu „boje“ na látkou potažené sedací soupravy nebo koberce, na kterých si předtím hovělo.
Každé zanedbání výše vypsaného je sice pohodlnější cestou, ale morčátku tím nepřilepšíte a svojí peněžence také ne. Šampóny je třeba opakovat do zblbnutí, než budou všenky stoprocentně pryč, injekce se dávají nejméně 2x, spíše 3x. Pakliže mise nedopadla úspěšně, nastolí se nový očkovací proces o 2-3 dávkách a to je trochu moc i na dospělého člověka, natož na tak malého hlodavce...
Pokud jste se se všenkami nesetkali, přeji vám, aby se tak ani nestalo, a pokud s nimi právě bojujete, přeji mnoho úspěchů!
Článek o všenkách
"Všenky? to neřeším"
Všichni s touto odpovědí by jistě potěšili imaginárního morčáka s všenkami s rodokmenem,
který je nešťastný z jejich likvidace, když si je importuje a šlechtí (viz článek v rubrice
Funny).
Nyní již vážně. Všenky problémem jsou a ten, kdo k němu přistupuje s laxností, by zasloužil na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je, když vám v kožíšku (resp. ve vlasech) pobíhají čiperná zvířátka.
Snad každý majitel morčátka se s těmito malinkými kožními parazity setkal, přinesl si je s novým mazlíčkem (balení více v jednom), z výstavy, registrace či z krytí, možností je celá řada. Ti zodpovědní se s nimi poprali a ví, že zbavit se všenek, chce opravdu nemalé úsilí a také nemalé finanční prostředky. Těm nezodpovědným je to jedno, protože na všenky se neumírá, neohrožují „výrobu mláďat“ a nejsou přenosné na lidi. Dokonce vznikala petice k povolení vystavování morčat se všenkami, naštěstí se nenašlo moc příznivců, kteří by ji podpořili. Stále existují majitelé morčat, kterým záleží na zdraví a spokojenosti jejich svěřenců. A ti ostatní ať si raději pořídí morčátka plyšová, v poslední době je jich v hračkářství dost.
Všenky se řadí do řádu Mallophaga, v anglických textech se označují jako biting nebo running lice. Častěji se můžeme setkat s Gliricola porcelli (1 – 1,5 mm), méně potom s Gyropus ovalis (1 – 1,2 mm), velmi vzácně s Trimenopon hispidum. Na morčeti je nalezneme buď jako rychle se pohybující šedobílé jedince nebo ve formě vajíček (hnid) nalepených na chlupech. Dospělci a nymfy (jsou stejné, jen mnohem menší) jsou bezkřídlé, mají zploštělé tělo se širokou hlavou a s končetinami opatřenými mohutnými drápky, které jim umožňují rychlý pohyb v srsti. Díky nim se všenky velmi špatně mechanicky odstraňují z chlupu (někdy ani kartáč nepomůže). Živí se kožními šupinami a sekrety kožních žláz, napomáhá jim v tom enzym keratinkináza, která štěpí, jak již její název říká, kožní keratin. Samičky za svůj život vyprodukují 200 – 300 vajíček, lepí je pomocí sekretu speciálních žláz na jednotlivé chlupy. Měří okolo 0,5 mm a jsou opatřena víčkem. Zpočátku mají bělavou barvu, později tmavnou. Další vývoj probíhá jako proměna nedokonalá, tzn. že se z vajíček vylíhnou larvy a nymfy již podobné dospělcům. Celkový vývoj trvá 2 – 3 týdny.
Všenky jsou druhově specifické, tzn. že k mezidruhovému přenosu (na člověka, psa či kočku) nedochází. Za to z morčete na morče velmi snadno. V prostředí přežívají velmi krátce, 1 – 2 dny, díky tomu nebývá seno, podestýlka (samozřejmě jestliže se zde krátce předtím neprohánělo morče s parazity) zdrojem nákazy. Pachatelem bývají samotná morčata při přímém kontaktu, nebo nepřímo přes hřebeny, kartáče, ruce či oblečení osob, které přišly bezprostředně do kontaktu s postiženým zvířetem (takže také posuzovací podložka na výstave po morčeti nezodpovědného vystavovatele atd.).
Nejčastěji bývají postižena zvířata oslabená nebo mladá, ale ani morčata v plné kondici nemusí být při silné invazi ušetřena. Rychlý pohyb a „okusování“ povrchových vrstev kůže způsobuje svědivost, která vede k drobným oděrkám díky drbání a otírání. Tyto ranky se snadno infikují a vzniká zánět kůže (narušení ochranné funkce kůže může vést k rozvoji plísní či svrabu). Nejdůležitější známkou přítomnosti všenek je nález hnid na chlupech. Nejlépe se hledají na zadní části těla nebo v rozetách po odhrnutí srsti, samozřejmě se mohou rozšířit na celé morče. Živé všenky vídáme při větším napadení, jsou velmi rychlé a po rozhrnutí srsti se snaží co nejrychleji ukrýt, proto je nemusíme vždy spatřit. Velmi dobře jsou hnidy či dospělci viditelní na černé, bílé, krémové barvě, obtížně potom na aguti, některých argente či oranžové, béžové.
Na trhu je mnoho přípravků, v různých formách (spray, spot on, pudr), které můžeme na všenky použít. Dávkování by měl vždy určit veterinární lékař.
Nesmíme zapomenout, že pouze jednorázové přeléčení zvířete nestačí. Velmi důležitou součástí likvidace všenek je mechanické odstranění hnid! Kromě toho je nutné vystříkat klece či boxy antiparazitárními přípravky (Diffusil V-MR, Biokill, Jacutin apod.). A nakonec nesmíme opomenout ošetřit VŠECHNA zvířata v chovu! Ošetření je nezbytné opakovat podle zvoleného přípravku v intervalu 2 – 4 týdnů, aby se zlikvidovala mladší a vylíhlá stadia všenek, která jsou vůči přípravkům mnohem odolnější než dospělci.
Byla bych ráda, kdyby
tento článek přispěl k menší osvětě a všenky se v chovech staly vymírajícím druhem.
| návštěvníků stránky | |
|---|---|
| celkem | 725 470 |
| tento týden | 184 |
| dnes | 184 |
