JAK A ČÍM KRMIT MORČE

Morče je jedno z nejoblíbenějších domácích zvířat, oceňované pro nenáročnost chovu, akorát velikost – není ani velké, ani malé – a neagresivní náturu, což z něj činí oblíbeného společníka zvláště dětí.

Morče patří mezi hlodavce a je přísným vegetariánem. Zatímco křeček si rád pochutná na živočišné bílkovině a potkani a myši jsou vyloženě všežravci, morče je stavěné na příjem velkého množství vláknité stravy, trávy a bylin. Co se krmení týče, má blíže spíše ke králíkovi než ke křečkům, veverkám nebo myším.

Morče ukusuje jednotlivá sousta pomocí neustále dorůstajících hlodáků, které mají bílou barvu, což je mezi hlodavci výjimečné – ti je je mívají žluté. Pak potravu dlouho přežvykují stoličkami, které má v zadní části dlouhé a úzké ústní dutiny. Stoličky normálně nejsou vidět a nedají se zkontrolovat bez speciálních pomůcek. I stoličky neustále dorůstají. Aby nedošlo k přerůstání zubů, morče musí vykonat určitý počet žvýkacích pohybů – prostě své zuby používat. Že si morče brousí zuby o větvičky nebo o tvrdý chléb je vlastně taková pověra. Zuby se obrušují navzájem, horní o spodní a naopak. Navíc tvrdé pečivo se účinkem slin velmi rychle rozpustí na měkkou kaši, která morče ke žvýkání ani nijak nenutí.

Správně rozžvýkaná potrava je polknuta a dostává se do docela velkého vakovitého žaludku. Morče, stejně jako ostatní hlodavci, nedokáže zvracet ani krkat. Co je v žaludku, už musí být zpracováno ve střevech. Protože morčata baští málo stravitelnou potravu s velkým množstvím vlákniny, jen málo živin se podaří vstřebat hned v tenkém střevě. Morče má na to fígl. Totiž obrovské, tenkostěnné slepé střevo, které zabírá většinu prostoru v morčecím břiše. Slepé střevo funguje jako fermentační komora, ve které symbiotické bakterie rozkládají jinak nestravitelnou celulózu z rostlinných těl a tvoří živiny a vitamíny, které už morče spotřebovat může. Výměšek slepého střeva vypadá stejně jako dobře známý morčecí bobek, ale je menší a je potažený hlenem. Málokdy se ho podaří spatřit, protože morčata ho okamžitě, často rovnou z řitního otvoru, znovu požírají. To je normální chování a neznamená to, že morče je prasátko! Morčata tyhle svoje vlastní bobky jíst musí. Teprve při druhém průchodu střevem si může vzít většinu živin z původně sežvýkané potravy. No a to, co opravdu nemůže spotřebovat, odchází jako definitivní tvrdší podlouhlý bobeček, kterých zdravé morče za den vyrobí opravdu velké množství.

Aby tohle fungovalo, morče potřebuje krmivo, ve kterém je dost vlákniny – krmiva pro přátelské bakterie ve slepém střevě. Navíc vláknina je potřebná taky pro samotnou funkci trávicího traktu – morčecí střeva mají poměrně tenkou stěnu a jen málo hladké svaloviny, která posouvá zažitinu – aby se trávení nezastavilo, je potřeba tráveninu tlačit další potravou. Morče musí pořád baštit. Pořád. Nemůže se mu naordinovat hladovka a jakékoliv nechutenství je dost nebezpečná záležitost.

Druhá důležitá věc je vitamín C. Morče potřebuje mít vitamín C v krmné dávce a musí ho jíst každý den, stejně jako my lidé. Tím se liší od všech ostatních domácích zvířat.

Výborná kombinace vlákniny a vitamínu C je čerstvá tráva a nejedovaté byliny. To je vlastně přirozená potrava morčete. Zelené krmení nesmí být zapařené a morče na ně musí být postupně navyklé. Rychlé změny krmné dávky nedělají morčecímu bříšku dobře, ani když je nové krmení jinak super. Jenže tráva má i svoje nevýhody: je potřeba jí sbírat někde, kde se nevenčí psi a ne kolem silnic, a takových míst zas tolik není, a navíc neroste v zimě.

Takže je potřeba trávu nějak nahradit. Další výborný zdroj vlákniny je seno, a seno by mělo tvořit základ krmné dávky pro každé morče. Sušením ale mizí vitamín C, takže v seně není. Proto morčátko potřebuje také zeleninu: různé natě, plodovou či kořenovou zeleninu, s opatrností (nadýmá) i zeleninu košťálovou. Nevhodná je cibule, česnek, pórek, který ale morčata stejně většinou nechtějí. Méně vhodný je ledový salát a velké množství vodnaté zeleniny, jako je salátová okurka nebo vodní meloun. Nejvíc vitamínu C obsahuje petržel, paprika a šípky. Ovoce je příliš sladké a vodnaté a hodí se jen jako pamlsek v malém množství.

V omezeném množství jsou morčatům zkrmována jadrná krmiva, která obsahují především škrob. Morče se běžně neživí semeny a zrny obilnin. Různé směsky prodávané ve zverimexech jsou pro morče vlastně nepříliš vhodné. Morčatům podobná strava chutná, ale jejich zažívání ani zdraví to při dlouhodobém podávání nedělá dobře. Úplně nevhodné jsou nerozlišené směsky pro hlodavce – morče prostě není ani potkan, ani křeček, aby mohl žrát stejné krmení. Stejně tak jsou škodlivé i různé tyčinky lepené medem nebo jogurtové dropsy – morče je přísný vegetarián, pamatujete? Tak proč mu dávat med a mléko. Přirozená strava morčete je tráva a byliny. Přídavek energeticky bohatého krmení prospívá především mláďatům a březím a kojícím samicím a pak třeba morčatům starým či jinak nemocným, které si jinak nedokáží udržet váhu. Spíše než směsky jsou ale vhodnější třeba ovesné vločky, nebo ještě lépe, granulované krmivo určené pro morčata, které je slisované do zelených válečků. V těch se morče nemůže přehrabovat a tyhle granule obsahují i potřebné množství vlákniny. Je v nich taky přidaný vitamín C, ale ten se postupem času rozkládá a v granulích, které byly vyrobeny před několika měsíci, už žádný být nemusí, pozor na to. Jinak jsou ale granule prodávány jako kompletní krmivo a teoreticky by morčeti nemělo nic chybět, pokud by bylo krmené jen nimi. Často ale morčata chovaná jako mazlíčkové, takže taková, která už dorostla a nerozmnožují se, po takových granulích tloustne, takže je vhodné je stejně použít jen jako doplněk k senu a zelenině. Nebo je vynechat úplně, pokud si morče drží váhu i bez nich.