Svet-Stranek.cz
Azyl morčat u Reny - Hotel morčat u Reny

Nejčastější oční potíže u morčat:Zvířátka mají jen nás, jsou na nás závislá a od naší péče se odvíjí i délka jejich života.

Nejčastější oční potíže u morčat

Nejčastější oční potíže u morčat

Zdravé oči by měly být na pohled jasné a čisté, bez jakéhokoliv výtoku. Mají působit symetrickým dojmem. Jejich barva závisí na množství pigmentu v duhovce. Nejvíce pigmentu mají oči tmavé, méně potom modré, rubínové a nejméně červené. Diskutabilní je schopnost vnímání barev, s největší pravděpodobností dokáže morče rozlišit barvu červenou, žlutou, zelenou, modrou, ale i oranžovou nebo fialovou.

 Stavu oka a jeho okolí bychom měli věnovat pozornost pokaždé, kdy svému zvířátku věnujeme kousek času. Různá onemocnění mohou být s postižením očí spojena a včasným odhalením můžeme předejít rozvoji různých obtíží. Ne nadarmo se říká:" Oko, do duše okno." Slepená srst v okolí očí bývá spojená, kromě onemocnění samotného oka, s postižením horních dýchacích cest. Prominující oko může značit poranění, absces nebo tumor v očnici, onemocnění zubů. Zvýrazněné cévy na očním bělmu mohou poukazovat na zvýšený nitrooční tlak (zelený zákal - glaukom) nebo vyšší krevní tlak (onemocnění srdce, ledvin, jater, apod.). Změny na očích pozorujeme také u diabetu (zákaly čočky, hůře se hojící poranění, časté záněty vnitřních struktur oka). Přesto bývá nejčastější příčinou změn na očích, vlastní onemocnění oka a jeho struktur. 

Poranění oka

 Jednoznačně nejčastější příčinou poranění oka bývá stéblo sena či slámy nebo konflikt mezi morčaty. K poranění může dojít i u novorozených mláďat, kdy matka může neúmyslně poškodit struktury oka při očišťování po porodu. Na skutečnost, že není něco v pořádku nás může upozornit přivírání oka, výraznější slzení nebo hlenový až hlenohnisavý výtok. Problém bývá často jednostranný. 

 Jestliže se nám oko nezdá, pokusíme se jej nejprve sami prohlédnout. Doširoka rozevřeme víčka a snažíme se vyloučit přítomnost cizího tělesa (kousek sena, slámy, osinky trav, nečistoty, atd.). Oko můžeme i propláchnout borovou vodou, ophtalmoseptonexem či ophtalem. Tím odstraníme i případné nečistoty. Zkontrolujeme též spojivku, která by měla být světle růžová. Nesmíme zapomenout i na rohovku, kde jako následek poranění mohou být eroze, ulcerace (vředy) až v horším případě prasknutí (ruptura). Jestliže máme podezření na poranění rohovky, vždy by měl vidět morče veterinář, který posoudí závažnost poškození. Jako indikátor narušení rohovky lze použít fluorescein, který při pozitivním nálezu defekt vyplní zelenou barvou. V případě, že je oko výrazněji poraněno, doporučuje se chirurgické vyjmutí. Zákrok není nijak nebezpečný a zvířátko neomezuje v normálním životě. I jednooké morče prožije spokojený život.

 Léčení závisí právě na stupni poškození. Při pouze "začervenalé" spojivce můžeme použít oční mastičku s antibiotiky a kortikoidy, 3 - 4 x denně (př. Ophtalmo-framykoin comp., Garasone, Ophtalmyvet, Maxitrol. atd.). Jinak postupujeme při defektech rohovky, kdy se nejprve musí poranění zacelit (antibiotické mastičky bez kortikoidů) a vytvořit jizva, kterou následně rozjasňujeme kortikoidy. Kortikoidy nelze při defektu použít hlavně z důvodů zeslabujícího efektu na rohovku, díky čemu by se defekt mohl prohlubovat a mohl by vést k prasknutí rohovky.

Výtok z očí

 1. OBOUSTRANNÝ : výtok může být způsoben již výše zmíněnými příčinami ( onemocnění horních cest dýchacích, zubů , apod.). Mnohem častěji je , ale důvod k výtoku ve vlastním oku. V úvahu připadá 
INFEKCE - původci: Candida albicans, bakterie - Streptokoky, Stafylokoky, Pasteurella, Mykoplazmata, Chlamydie, aj. 
Právě chlamydiová infekce může postihovat novorozená mláďata, mladé ve věku 4 - 8 týdnů a projevuje se jako oboustranný zánět spojivek s různou intenzitou výtoku. U starších zvířat může Chlamýdie přežívat, aniž by způsobovala potíže. Tato morčata jsou potom zdrojem infekce pro mláďata nebo oslabené jedince, u nichž se kromě zánětů spojivek nebo stáčení hlavy, mohou objevit i reprodukční potíže, končící až sterilitou.
ALERGIE - u morčat se moc často neobjevuje, ale to neznamená, že se s ní nesetkáme. Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na přítomnost určité látky (alergenu). Alergenem mohou být drobné částice prachu ze sena, pilin, hoblin, často se objevuje reakce na aromatizovanou podestýlku. Na jaře a v létě na pyl, pokousání hmyzem, roztoče a v neposlední řadě jsou to již dnes běžně používané kosmetické a antiparazitární přípravky. 
AMONIAK - uvolněný z moči u nedostatečně čištěných a větraných boxů (přispívá vysoká teplota a vlhkost vzduchu a samozřejmě větší počet jedinců na menší ploše). Tento vysoce dráždivý plyn irituje nejen spojivky, ale i další sliznice (nejčastěji nosní) a může být příčinou častých dýchacích problémů v chovu. Kromě těchto obtíží bylo prokázáno, že vede i k poruchám říjového cyklu samic. Z dalších možností je vhodné uvést i CIGARETOVÝ KOUŘ, PRŮVAN atd.

 2. JEDNOSTRANNÝ : můžeme očekávat u cizích těles a poranění oka, onemocnění zubů, u nádorů či abscesů v očnici nebo z dalších možností můžeme uvést
NEPRŮCHODNOST SLZNÝCH KANÁLKŮ - slzné kanálky odvádí slzy z oka přes malé otvůrky (puncta lacrimalia) a slzovod, který vyúsťuje v blízkosti nozder. Nahromadění hnisavého obsahu, cizích těles, zánětlivých buněčných drtí, záněty kořenů zubů, to vše může vést ke stlačení slzovodu a tím ke zúžení kanálku až v nejhorším případě zneprůchodnění. Slzy nemohou odtékat normální cestou a vytékají z oka přes víčko ven. V případě zánětů slzného ústrojí je výtok hlenohnisavý až hnisavý. Na neprůchodnost slzovodu nás může upozornit "uslzené" oko, okolí oka je neustále vlhké s nalepenými nečistotami.
POSTIŽENÍ VÍČEK - EKTROPIUM : je vychlípení okraje víčka směrem od oka. Právě vychlípením se zvětšuje oční štěrbina a oko je více náchylnější k zachycení nečistot a tím ke vzniku zánětu spojivky a rohovky. U morčat může být vrozenou záležitostí nebo získanou (často společně s "tukovými očními váčky"). Jednostranné ektropium může být spojeno také s ochrnutím lícního nervu anebo kontrakcí hojící se jizvy v blízkosti víčka.
ENTROPIUM : je naopak vchlípení celého okraje víčka nebo jeho části směrem k oku. Častější výskyt můžeme pozorovat u plemen texel, merino, rex, teddy. Velmi často bývá spojeno s vrozenými defekty víček, tvorbou jizev. Výsledkem je značné sevření víček (blefarospasmus), způsobený bolestí díky otírání řas o rohovku a sliznici spojivky. Jestliže jejich působení trvá déle, vzniká jizvení, pigmentace a vředovatění rohovky. 
U novorozených zvířat se entropium může upravit samo a to tím, jak morče roste. Důležitá je aplikace antibiotických mastí, které zabrání infekci oka. Další možností je založení stehu pod okem, který víčko vychlípí do "normální" pozice a po zlepšení se vyjme. V některých případech je nutná plastika víčka. Z důvodu dědičného založení tohoto problému, by se v chovu neměli odoperovaní jedinci používat.
LAGOFTALMUS : neschopnost úplně sevřít víčka a chránit rohovku od vysychání a traumat. Může vzniknout u extrémně mělké očnice, u exoftalmu způsobeného tumory, abscesy v očnici či abscesy kořenů zubů. Výsledkem je jizvení, pigmentace a ulcerace rohovky. 
ABNORMALITY ŘAS : jsou reprezentovány řadami řas navíc (Distichiasis), nebo řasami rostoucími na okraji víčka nesprávným směrem. Svou přítomností dráždí spojivku či rohovku a výsledkem je bolestivost a zánět struktur oka. 


 Léčení spočívá v aplikaci očních kapek nebo mastí. Nutné je vyloučit poranění rohovky, protože potom se musí postupovat odlišně. Při zánětu můžeme použít př. Ophtalmo-framykoin comp., Ophtalmyvet, Garasone, Maxitrol, Tobradex, a mnoho dalších očních specialit, aplikovaných 3-4xd minimálně 5 dní.U očních kapek je frekvence podávání vyšší, a sice 5 - 6xd. Při podezření na infekci Chlamydiemi nebo Mykoplazmaty, musíme použít jiné antibiotické přípravky (př. Aureomycin, Ophtalmo-chloramfenikol, atd.).
Oko je nutné před aplikací léčivých přípravků očistit (borovou vodou, Ophtalmo-septonexem, Ophtalem, apod.).
 U morčat se můžeme setkat s nebezpečím enterotoxémie i u aplikace antibiotik ve formě očních mastí. Několikrát za den morčátko provádí očistu, kdy si předními tlapkami roztírá mléčný sekret z koutků oka po hlavičce. Tlapkou tak setře i léčivou mast, kterou následně olíže a antibiotika poté mohou působit destruktivně na střevní "hodné" mikroorganismy. Proto je vhodné podávat probiotika (Hylak, Lacidofil, Probican, atd.) i u tohoto druhu aplikace.
U alergických stavů, kromě nalezení a odstranění příčiny, můžeme použít léky ke snížení otoku, svědivosti, začervenání spojivky a snížení podráždění oka ( Visine 0,05%, Spersallerg, Proculin, Allergocrom, Ophtalmo-hydrocortison, Dexametazone, atd.).

"Tukové váčky" (Pea Eye, Fatty Eye)

 Pod výše uvedenými pojmy se skrývá stav, kdy dochází k nahromadění tukové tkáně pod spojivkou spodního víčka. Představuje měkký, světle růžový hrbolek různé velikosti, který je pozorován mezi rohovkou a spodním víčkem. Nejčastěji se objevuje u zvířat s kratší nosní partií a kulatýma očima (oči mají sklon k větší oční štěrbině). Z plemen bývají uváděni hladcí, crestedi v různých barvách, nejčastěji ale ve světlých (buff, krém, bílá) anebo v černé. To, ale neznamená, že ostatní plemena a barvy nemohou být postižena, pouze výskyt je méně obvyklejší. S tím i souvisí domněnka o možnosti předávání na potomstvo (dědí se hlavně anatomické utváření částí těla, které potom mohou vést k "tukovým váčkům"). Proto je vhodné si všímat výskytu "pea eye" u sestavovaných chovných párů.
Protože v mírné formě nezpůsobuje žádné potíže, většinou se nijak neřeší. V případě větší velikosti váčku, dráždění rohovky apod. lze provést chirurgické ošetření, jeho nevýhodou jsou časté recidivy.
Od "tukových váčků" musíme odlišit výhřez Harderovy žlázy (slzná žláza umístěná na vnitřní straně třetího víčka - vnitřní koutek oka). V anglosaské literatuře se můžeme setkat s označením "cherry eye". Rozlišení od "pea eye" a následné řešení je vhodné přenechat veterinárnímu lékaři.

Katarakty (zákaly čočky)

 Katarakta představuje různý stupeň zakalení čočky. Čočka je tvořena z 35% z bílkovin a 65% představuje voda. Změnou ve složení nitrooční tekutiny dochází k ovlivnění metabolismu a tím i k průhlednosti čočky. Zákal může být vrozený nebo získaný. Některé VROZENÉ katarakty mohou být dědičné (některé linie rozet), ale většina z nich vzniká spíše působením infekce (chlamýdie, mykoplazmata, atd.), toxinů a dalších vlivů během březosti.
ZÍSKANÉ katarakty mohou doprovázet onemocnění, jako je např. zelený zákal (glaukom), záněty vnitřních struktur oka (uveitis), luxaci čočky, narušení sítnice (retinální dysplazii). Vznikají také jako následek narušení metabolismu organismu, traumatu, intoxikaci atd. Metabolické katarakty jsou zjisťovány při diabetu mellitu. Mezi metabolické katarakty řadíme i zakalení pozorované u zvířat se sníženou hladinou vápníku v krvi (vyčerpané samice po porodu, atd). Nejčastěji se však setkáváme se senilní kataraktou, kdy se zvyšuje hustota jádra čočky. Než dojde ke ztrátě zraku může to trvat i několik let. Traumatické katarakty vznikají po mechanickém poškození pouzdra čočky a doprovází je zánět vnitřních struktur oka (uveitis). Toxické katarakty souvisí s působením thallia, kobaltu, selenu, cytostatických a jiných léků. U malých hlodavců se může na vzniku toxické katarakty podílet také anestezie vedená směsí xylazinu a ketaminu. Xylazin způsobí bílé zabarvení očí cca 20 - 30 minut od aplikace. Opacita přetrvává 1 - 2 hodiny a potom se během následujících hodin nebo do 1 dne stav upraví sám bez použití medikamentů. V případě, že je katarakta způsobena snadno zjistitelnou a odstranitelnou příčinou, naděje na obnovu je velká. U ostatních katarakt se jedná spíše o doživotní omezení zraku bez možnosti nápravy.

Mikroftalmie

 Při mikroftalmii se setkáváme s výskytem abnormální velikosti oka. Oko je mnohem menší než u zdravých zvířat a může se i stát, že zcela chybí. Je samozřejmé, že takováto zvířata jsou slepá. Velmi často je stav spojen s bílým zabarvením srsti, především u zvířat narozeným dvěma šimlům či dalmatinům. Vinu nese letální gen, který se křížením dvou šimlů nebo dalmatinů "zdvojí" a způsobí potíže již při narození (často se rodí mrtvá mláďata), nebo potom v následném životě (potíže se zrakem, sluchem, deformity čelistí a zubů, narušené trávení, apod.), který není nijak dlouhý. Jedinou prevencí je nekřížit dva šimly anebo dalmatiny!

 

Zdroj: http://www.morcata.cz/cavia-bohemia/smysly.htm 









návštěvníků stránky
celkem303 335
tento týden2 549
dnes355